(..i tak jsme si letošní Vítání jara bezva užili..)
Už se vám někdy stalo, že jste na něčem pracovali, něco tvořili nebo organizovali a ono to nakonec, z nějakého důvodu, nevyšlo? Jak jste se cítili? Zkazilo vám to náladu, nebo vám to bylo líto..?
Jsem přesvědčená, že každý z nás se v této situaci aspoň jednou ocitnul, zvlášť pokud podnikáte, nabízíte nějaké služby, nebo organizujete různé akce. Ale děje se to i v osobním životě. Třeba, když pro někoho připravujete nějaký dárek, dáte si s tím spoustu práce a investujete do toho moře času, a ten dotyčný vaši snahu třeba ani trošku neocení (třeba jen proto, že neumí dát najevo své pocity a emoce).
Těmto nepříjemným pocitům se dá vyhnout, když změníme své postupy. Mně se to povedlo a od té doby se mi žije lehčeji a veseleji..
Dřív, když mi něco nevyšlo, jak jsem si představovala, jsem hodně trpěla, brala si to osobně, a utápěla se v lítosti a pocitu neschopnosti. Pořád dokola jsem si připomínala to, že jsem o něco přišla a vůbec jsem netušila, že tato dlouhodobá pozornost, kterou jsem dávala tomu domnělému nedostatku mě táhne víc a víc dolu a tak se do toho pořádně zamotávám a cítím se hůř a hůř.. Tak to prostě chodí. Co se děje ve mně, to se mi pak odráží i v mém životě.. Čím víc a déle ulpívám na tom, co se mi nepovedlo, co skončilo nebo na tom, o co všechno jsem přišla, tím častěji se dostávám do situací, kde se mi tento nedostatek ještě víc zhmotňuje a ukazuje..
Ve chvíli, kdy mi došlo, že takovým přístupem si vůbec nepomáhám, naopak si tím velmi škodím, to mnou fakt otřáslo. Do té doby jsem si to totiž vůbec neuvědomovala. O to větší jsem měla motivaci postupně změnit postupy, které jsem ve svém tvoření uplatňovala. Pochopila jsem totiž, že věci a situace v mém životě (včetně mých vztahů) se začnou měnit až ve chvíli, kdy na ně začnu koukat z jiného úhlu pohledu a změním názory a začnu věci dělat jinak, než dřív..
Tak jsem přestala lpět na tom, jak to, co dělám nebo tvořím dopadne a víc se začala soustředit na to tvoření samotné a jak si ho opravdu přítomně užít..
NEČEKÁM NA TO, ŽE MĚ NAPNÍ AŽ TEN VÝSLEDEK (reakce ostatních, úspěšnost projektu, který tvořím atd.), UŽÍVÁM SI UŽ TO TVOŘENÍ SAMOTNÉ, TÍM JSEM NAPLNĚNA UŽ BĚHEM TOHO PROCESU NEZÁVISÍM NA TOM, JAK TO DOPADNE..
Pořád si přeju, aby vše vyšlo podle mých představ, a raduju se, když je má snaha zakončená úspěšným výsledkem, ale teď už to zvládám bez tlaku a lpění, bez toho, že bych ten proces chtěla mít za každou cenu pod kontrolou. Zaměřuju se na sebe, na radost, ze které ty moje „nápady“ vycházejí a na smysl (pro mě i pro ostatní), který v tom všem vnímám..
Díky tomu mi vše jde zlehka, užívám si to a jsem tím vyživená a naplněná už během toho procesu, takže se nehroutím, když to někdy nedopadne, jak bych si přála. Naopak, to moje naladění způsobuje, že chvíle, kdy moje záměry nevycházejí, jsou víc a víc ojedinělé.
Kde je naplnění a konání z radosti, ustupuje strach z nedostatku, a když ho necítím, tak si ho do života ani nepřitahuju..
A tak to dopadlo i na konci března, kdy jsem pořádala VÍTÁNÍ JARA pro děti a dospělé, a kdy, během jednoho týdne před začátkem akce většina dětí onemocněla, nebo rodiče museli z nějakého důvodu změnit plány, takže v ten daný den přišli čtyři lidičky. Samozřejmě jsem z toho neskákala nadšením, ale během pár minut se vše úplně změnilo. A nakonec jsme si to skvěle užili. Bylo to tak intimní a hluboké, přímo rodinné setkání, jako doma v obýváku. A mohla jsem vnímat, jak se, díky té atmosféře a mojí plnosti, děti i dospělí, uvolnili, pustili napětí a zábrany, každý si prožil a uvědomil přesně to, co nejvíc potřeboval. Super jsme se vyblbli a nakonec se nikomu ani nechtělo domů..
A o tom to je. Přípravy tohoto programu jsem si tak užila, a tím vším jsem byla tak úžasně vyživená, že jsem vnímala tu vesmírnou hojnost, kterou nám všem jeho realizace (to, že jsem vítání nezrušila) přinesla, i když finančně se to úplně nerentovalo.
Takže, pojďme si užívat to, co právě děláme, už když to děláme (ať už je to cokoli, pro kohokoli a z jakéhokoli důvodu) bez lpění na tom jak přesně to má dopadnout a jak na to ostatní mají reagovat.
MÝM PROŽITKEM JE, ŽE PŘÍTOMNÉ TVOŘENÍ Z RADOSTI PŘÍNÁŠÍ POCITY NAPLNĚNÍ A HOJNOSTI, A DÍKY TĚMTO POCITŮM SE PAK ZMOTŇUJE HOJNOST I V NAŠEM ŽIVOTĚ..
Mějte bezva dny plné hojnost v sobě i všude kolem vás.. S láskou DJ